Vždy jsem rád cestoval s přáteli, spolužáky, jezdil do vysokých hor. Jenže k tomu jsou potřeba peníze a klasickou studentskou brigádou toho moc nevyděláte.

Místo toho jsem začal práci organizovat a studenty zaměstnávat. Nejen že to bylo mnohem lukrativnější, ale navíc mi došlo, že mne to baví. V té době jsem studoval na VUT průmyslový design a začalo mi docházet, že mne to více láká k managementu.

Vysoká škola mi pomalu končila a já najednou mám telefonát: "Prý umíte zorganizovat studenty, roznesete nám letáky? 150 tisíc kusů do čtyř dnů." Říkám si "je to výzva!". No, bylo to šílené :(, ale nakonec jsme to s vypětím všech sil, ruk a nohou zvládli.

Ze spolupráce se rychle vyklubalo první zaměstnání, založil jsem pobočku, vybudoval rozvozové týmy, grafické studio a letáky jsme zásobovali celou Jižní moravu. Byl to pro mne zajímavý a zlomový skok ze studií rovnou do praxe a managementu.

Jedna praxe střídala druhou. Z obchodníka na šéfa pobočky, ze středního managementu do Top managementu. Do toho pověření zavést procesy ve firmě, ISO, naučit se jednat s o 20 let staršími řediteli, vybudovat obchodní týmy, marketingová oddělení...

Obrovské zkušenosti, ale také noci a víkendy věnované práci. Léta běží a ve mne se ozývá srdce designéra, vizionáře. Cítím, že potřebuji změnu, něco svého.

Začínat podnikání při zaměstnání je očistec. Navíc, když máte mladou rodinu. Ale jde to !!! Dochází mi, co vše dokáže překonat nadšení pro věc.

A dá se i začínat z úplné nuly. Dnes s úsměvem vzpomínám, jak jsem měl v kapse poslední pětistovku. Zvažoval jsem, zda koupím kredit do mobilu nebo benzín do auta. Kredit byl důležitější a první zakázky jsem rozvážel osobně na kole :).

Zatínám zuby a makám. Krůček po krůčku, zdolávám překážku za překážkou. Úspěšně rozjíždím svůj první projekt - zážitkovou agenturu, dostáváme se na špici v ČR i SR, pak druhý a nakonec třetí projekt. Zjišťuji, jak strašně důležité je mít kolem sebe schopné lidi zapálené pro stejnou myšlenku.

Přiznám se, nikdy jsem školení a koučování neplánoval. Přišlo to tak nějak samo. Občas jsem známým, co podnikali, poradil, s něčím vypomohl. Nejspíš to bylo pro ně přínosné, protože mne doporučovali dalším lidem. Říkali mi, ať začnu školit, že mému pojetí a výkladu dobře rozumí. Že je škoda si to nechávat pro sebe.

Tak nastala moje další etapa života, další výzva. Rozvíjím se v prezentačních dovednostech a předávám své zkušenosti. Zároveň pracuji na svých projektech, abych byl neustále ve styku s aktivním podnikáním a nestal se ze mne jen teoretik.